Velikonoce, které obyčejně oslavují vzkříšení Ježíše Krista, jsou pro mnohé křesťany nejdůležitějším svátkem. V dnešní době s rozšířeným ateistickým vyznáním se tento svátek stal spíše světským. Je to samozřejmě nesmírná atrakce pro děti a tím je to i příležitost pro podnikatele dostat z lidí peníze. Věděli jste ale, že tento svátek sahá už daleko před Kristem? Co si kde dávají k jídlu? A hlavně, co si dáme my?

Králíček s košíčkem plným vajec a všude okolo asi 16 milionů barev…

Easter bunny

Hádáte U.S.A.? Hádáte správně… Amerika známá svou neuvěřitelnou zdatností komercializovat i prd v sáčku to opět dokázala. Víte, že Státy na tento svátek vyrobí až 90 milionů čokoládových velikonočních zajíčků?

Ale proč vlastně zajíc s vajíčky? Vždyť to nedává smysl…

V některých historických spisech se píše o prvních oslavách Velikonoc z dob 2. století. Existují však pověsti o pohanském svátku v době, kdy ještě lidé žili v sepětí s přírodou. Oslavovali příchod jara a to hned několika způsoby v různých zemích. Všechno se točí kolem 21. března, tedy v době jarní rovnodennosti, který některé kultury dokonce uznávaly za počátek nového roku. Už tehdy lidé barvili vajíčka, pokrývali je magickými symboly, používali je k rituálům…

Zajímavé je, že nejde jen o jarní rovnodennost. 20. březen je jedním z nejdůležitějších dní keltského kalendáře. U Germánů to zas byla oslava Ostary, bohyně plodnosti, která je obdobou slovanské bohyně Vesny. Pro židy svátek Easter byl původně jarním festivalem plození. Neměl tedy s Kristem nic společného. Indiáni dodnes na den slunovratu pořádají ceremonie nazývané Swetlodže.

Tyto slavnosti jsou silně spjaté hlavně s plodností, tak kde se tedy vzal ten zajíc? Je to starověký symbol nového života a úrody, čímž jsou hlavní charakteristikou jara. Chytré že? Ale „Amíci“ tohoto maskota nevymysleli. Traduje se, že tento symbol přivezli do Ameriky právě Germánští imigranti v 17. století a doposud ho využívají v různých zemích.

A  jak to vypadá dnes ve světě?

Již jsme si řekli, že v USA tam velí zajíček, ale co dělá? Nese dětem vajíčka pod stromeček? To ne 🙂

Rodiny tradičně barví kraslice, které podle pověstí schová neposedný zajíček po domě a zahradě. Pak tedy začíná lov a vyhrává ten, kdo jich najde nejvíce. Dávají si sladké brambory na různé způsoby, pečené maso – tradičně jehněčí a zeleninu. Podobně se slaví i v Anglii.

V Německu se tradice malování kraslic podobá té naší, v některých částech tuto zvyklost spojují se sportem. Vymýšlejí hry, kde vajíčka přenášejí, házejí, koulejí a samozřejmě nejoblíbenější – rozbíjejí je. Jeden příklad zajímavé aktivity je házení vajíčka přes střechu, na druhé straně chytá další příslušník rodiny a pokud vajíčko chytí, tak dům bude na další rok chráněn před bleskem. K jídlu si dávají pečená masa a jako moučník štolu.

Na Slovensku hodují, polévají se, hází děvčata do potoků a vyrábějí korbáče z vrbového proutí, kterými je potom ještě sekají a za svou snahu stejně jako u nás dostanou vejce. Skvělá tradice! 🙂 K jídlu si připravují bochánky, nádivky a několik druhů cukroví.

Kromě klobás a šunky jedí v Polsku chléb, sůl a křen, který je symbolem zdraví, ale zároveň utrpení. Pečou sladké bábovky a tradiční mazurek – plochý moučník s náplněmi. Vzhledem k tomu, že 90% lidí je pobožných, nechávají si své sváteční pokrmy taky posvětit.

Co za zvyklosti mají v dalších zemích?

  • Chorvatsku si ťukají vajíčkem a tomu, komu zůstane skořápka celá, vyhrává
  • Irsku vajíčkem uzavírají půst. A kdo chce dostat velikonoční koláč, tak musí zatančit
  • Rusku se třikrát políbí na stvrzení přátelství potom, co si dají vejce
  • Itálii pečou holoubky zdobené mandlemi, a v pondělí ke snídani si dávají Torta Rustica, což je slaný koláč s vaječnou náplní
  • Ve Španělsku se prochází na Velikonoce průvodem se sochami Ježíše Krista. Na hlavě mají špičaté kapuce a někteří na vyjádření pokání ještě nesou kovové řetězy
  • Řekové barví vajíčka pouze na červeno. Barva symbolizuje obnovu života a ukřižování Ježíše Krista
  • Norsku jsou Velikonoce spojené s detektivkami. Dokonce i potraviny jsou potištěné detektivními příběhy
  • Rakousku dodržují Zelený čtvrtek, kdy jedí něco zeleného. Na Bílou sobotu rozdělávají ohně, které mají poslání spálit zimu
  • Mexiku mají obrázky nebo jiné symboly znázorňující Jidáše. Ty pak věší, pálí nebo do nich mlátí

A nakonec trochu bizarnosti…

Na Filipínách se ve vesnici San Pedro Cutud věřící nechávají po vzoru Ježíše Krista přibít na kříž jako pokání.

 

Chtěli byste některou z výše uvedených tradic i u nás? Pište do komentářů!

 

Konečně se dostáváme k našemu jídlu

Mám pro vás (ne)tradiční velikonoční menu, které je hlavně z jarních surovin a symbolů svátku. A jak jinak to můžu udělat já než… svěže a zdravě 😉

 

Medová pomazánka s kozím sýrem a pažitkou

Ingredience:

100g měkkého tvarohu

2 Lučiny

1 Kvalitní měkký nebo mazací kozí sýr

Med luční, asi lžíci do pomazánky + trošku na ozdobu 

Trochu smetany na zjemnění

Hrst pažitky

Sůl a pepř

pomazánka  DSC_6619

Tvaroh, lučinu, kozí sýr a lžíci medu smícháme dohromady. Smetanu přidáváme po malých troškách dokud nedostaneme žádanou konzistenci pomazánky. Osolíme a opepříme. Přidáme půlku hrstky nasekané pažitky na drobno. Jakmile máme hotovo, tak druhou hrstkou pažitky ozdobíme povrh a pokapeme medem.

Pomazánku podáváme s pečivem. Já jsem udělal domácí bochánky s čerstvě namleté bio pšenice a další z celozrnné žitné.

 

Jarní Rizoto s pošírovaným vajíčkem

Na vývar:
2 litry vody
1 velká mrkev
Půlka celeru
2 malé petrželky
1 velká cibule
1 bobkový list
6-8 kuliček černého pepře
3 kuličky nového koření
1-2 sušené chilli papričky

 

Na rizoto:
350g rýže Arborio
Olivový olej
200ml bílého vína
50g parmazánu plus na ozdobu
50g zeleného hrášku
Uvařenou zeleninu z vývaru
Malou lžičku kurkumy
1 vajíčko na každou porci
Ocet
Sůl a pepř
Petrželka na ozdobu

 

Nejdřív si omyjeme a očistíme zeleninu. Vložíme do studené vody a spolu s kořením na pomalém ohni dáme vařit vývar. Voda by po celou dobu měla být čirá. Zelenina změkne cca za hodinu. Scedíme, nakrájíme si mrkev, celer, petržel a cibuli na malé kostičky a dáme stranou. Z původních 2 litrů nám zůstane přibližně 1,3 litru vývaru, ten dáme na mírný oheň a udržujeme horký.

Rýži propláchneme, dáme rozpálit olivový olej do kterého dáme trochu soli. Přidáme rýži a až nám zesklovatí, tak přilijeme bílé víno. Až se nám vyvaří, tak za stálého míchání přidáváme po naběračkách vývar. Pozor, abyste vývaru nedali moc, vždy po 1-2 naběračkách a nechat provařit a vsáknout do rýže. Jakmile zbývá tak jedna třetina z původního množství vývaru, tak přidáme předem nakrájenou zeleninu a hrášek. Po pár dalších naběračkách zkuste ochutnat a zjistěte konzistenci rýže. Ideální samozřejmě je, když je rýže al dente (uvnitř tvrdší). Rizoto by mělo být smetanově šťavnaté.

Do dalšího velkého hrnce nebo Woku dáme vařit vodu, kterou potom použijeme na pošírované vejce.

Jakmile je rýže hotová, přidáme parmazán a kurkumu, vypneme plamen a pořádně promícháme. Ochutnáme a pokud je potřeba tak dosolíme a opepříme. Nandáme na talíř, nastrouháme hoblinky parmazánu na ozdobu a přidáme i trošku petrželky.

Do mělké misky nalijeme ocet do kterého rozklepneme vajíčko. Vroucí vodu roztočíme, vypneme plamen a pomalu vlijeme doprostřed vajíčko s octem. Vajíčko by se mělo zapouzdřit a udělat přibližně za 2 minutky. Vyndáme děrovanou naběračkou a dáme navrch na rizoto. Rozkrojíme špičkou nože a můžeme servírovat.

DSC_6605 DSC_6621

DSC_6629 DSC_6648

 

Mrkvový koláč

Na těsto:

8 – 10 kusů karotky

2 hrnky žitné celozrnné mouky

Půl hrnku medu

4 vejce

2 lžičky vanilkového extraktu

2 lžičky jedlé sody

2 lžičky kypřícího prášku z vinného kamene

Půl lžičky soli

2 lžičky skořice

1 a 1/4 hrnku olivového oleje

1 hrnek nadrcených vlašských ořechů

 

Na polevu:

2 Lučiny

1,5 měkkého tvarohu

1 lžička vanilkového extraktu

Šťáva z jednoho citronu

2 lžíce másla

Med podle chuti

 

Předehřejeme si troubu na 175°C. Vyšleháme vejce s medem a vanilkovým extraktem. Přidáme mouku, sodu, kypřící prášek, sůl a skořici. Pomalým šleháním mícháme a přilíváme olej. Nelekněte se, těsto je dost lepkavé. Nakonec vsypeme ořechy a mrkev a naposledy promícháme.

Na menší pekáč vytřený máslem a vysypaný moukou vlijeme těsto. Stejně můžeme použít i jakékoliv dortové formy.

Pečeme přibližně 1 hodinu při 170 – 175°C. Mezitím si uděláme polevu smícháním všech ingrediencí a šleháním metličkou dohladka. Osladíme medem podle chuti.

Těsto necháme vychladnout, podélně rozpůlíme a natřeme tenčí vrstvou polevy. Přiklopíme a celý dort potřeme zbylou polevou. Ozdobit můžeme nastrouhanou citronovou kůrou a hoblinkami mrkve. Dort chutná lépe, pokud se nechá odležet v lednici.

Mrkvový koláč DSC_6599

DSC_6608 DSC_6611

 

O autorovi

Andrej Alfonso
Foodblogger
Komentáře

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. more information

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Zavřít